Fotbalista.com

Blamáž v SAE

Michal Bílek nezačal svou kariéru ve funkci reprezentačního trenéra příliš šťastně. Český národní tým prohrál oba své zápasy a skončil na přípravném turnaji poslední.

Nový kouč reprezentace dal volno většině zkušených hráčů a celé ose mužstva. Ať už kvůli zranění nebo vinou velké herní zátěže v klubu. Bez Čecha, Rosického, Hübschmana nebo Baroše se v nominaci objevila řada hráčů, kteří měli minimální nebo vůbec žádné mezinárodní zkušenosti. Navíc tým začala kosit zranění a nemoci. Po vypadnutí Šírla, Sivoka, Svěrkoše a hlavně Plašila se kolem Rozehnala vytvořilo mužstvo nováčků.

Mladí hráči se chtěli beze sporu ukázat, aby se v budoucnu stali stabilní součástí A týmu. U každého z nich ovšem ve výkonu převládala veliká nervozita. Tíha navázat na kvalitní výkony svých úspěšných předchůdců však byla silnější než sami hráči. V prvním zápase s domácím mužstvem Spojených arabských emirátů hrál český tým v křeči, do které se dostali i stabilní hráči A týmu Rozehnal, Hubník, Pudil nebo Necid, a ze které se nedostal ani v penaltovém rozstřelu, ve kterém selhali hned tři z pěti našich střelců. Druhý zápas, ač ve značně obměněné sestavě, byl z naší strany snad ještě horší než první. Mužstvo rozhodně nepřipomínalo výběr z českých fotbalistů, ale spíše celek průměrných hráčů z české nejvyšší soutěže, zdaleka nedosahující reprezentační výkonnosti. Z našich hráčů obstál snad jen Jan Rajnoch. Stoper Mladé Boleslavi čistě odebíral soupeři míč a vhodně a přesně rozehrával. V závěru utkání dokonce tvořil hru ze zálohy a nosil kapitánskou pásku.

Někde se mění mužstva postupně, za pochodu. U nás se seniorský národní tým dostal do té fáze, kdy je potřeba výměna razantní. Není možné čekat ihned od reprezentace kvalitní a pohledné výkony jako v minulosti. Naopak, právě odehraný turnaj nám ukázal, že se zpátky na vrchol musíme vysápat až z úplného dna. Českým fotbalistům se totiž nestávalo prohrávat s mužstvy z druhé stovky žebříčku FIFA. Česká republika nemá tak širokou a kvalitní základnu hráčů jako je tomu u Itálie, Francie nebo Brazílie. Bude potřeba povznést i zašlou slávu klubového fotbalu, vždyť česká první liga každým rokem ztrácí na své kvalitě, věhlasu a jménu.

Jestli něco ukázala právě skončená reprezentační akce, tak že herní systém 4-3-3 nebude tím pravým ořechovým, zvláště s tímto hráčským osazenstvem. Následující zápasy budou zaměřeny hlavně na hledání základní sestavy, která by se měla vykrystalizovat během následné kvalifikace. Není ovšem možné usnout na vavřínech. Přestože třeba dokážeme uspět na mistrovství Evropy 2012, může se za pár let nynější situace opakovat. Je potřeba neustále hledat a zkoušet nové hráče, nové varianty. Vždyť v juniorských kategoriích se nám v posledních letech dařilo pravidelně. V roce 2000 2. místo na mistrovství Evropy jednadvacítek, o dva roky později dokonce místo první. Pravidelná účast na mistrovství světa dvacetiletých, korunovaná stříbrnou medailí v roce 2007. Plus další dílčí úspěchy v nižších kategoriích. V současné době se jeví velice dobře výběr do 21 let, který proplouvá kvalifikací bez ztráty bodu. Mnoho hráčů z tohoto výběru by mohlo okusit atmosféru seniorské reprezentace. Doplněni však několika zkušenými hráči, ne jako tomu bylo nyní v SAE nebo v létě proti Maltě. Jinak bude znovu váznout každá část naší hry. Jak v ofenzívě, tak v defenzívě.